Tomáš si koupil nové BMW řady 5. Pořizovací cena byla přes 1,5 mil. Kč. Při pojištění se Tomáš rozhodoval, zda-li si má připojistit GAP, což by mu zajistilo případné plnění škody v ceně nového vozu. Připojištění stálo skoro 5 000 Kč ročně. Nakonec se rozhodl, že do GAP půjde, a udělal dobře, protože v prvních měsících hodnota nového vozu strmě klesá. Po 3 měsících mu navíc vozidlo ukradli. Pokud by GAP neměl sjednáno, tak pojišťovna vyplatí hodnotu vozu v době škodní události, která by mohla být o několik set tisíc nižší než cena pořizovací. Vzhledem k tomu, že Tomáš do GAP zainvestoval, tak mu pojišťovna proplatila celou hodnotu vozu podle faktury při koupi vozu.
Jana bydlí v malé vesnici v jižních Čechách. K lesu to má asi 200 m. Když si pojišťovala vozidlo, tak chtěla co nejlevnější pojištění a nebrala v úvahu místo, kde běžně vozidlo přes noc parkuje. Pojištění si sjednávala v létě a několik měsíců bylo vše bez problémů. Problém přišel, když se začalo na podzim ochlazovat. Když Jana večer přijela z práce domů, tak teplo motoru přitahovalo zvěř, která do motoru vlezla a překousala kabely. Při první opravě se povedlo zničit lehce jen jeden kabel a oprava stála 2 500 Kč. O 14 dní později ale zvířátka “zaúřadovala” a překousala kabelů víc. Oprava už stála téměř 12 000 Kč. Za cenu oprav by Jana přitom měla stávající pojištění rozšířené o připojištění poškození vozu zvířetem na 2 roky. Vyplatí se proto přemýšlet o možných rizicích a na pojištění nešetřit.
Petra má VW Sharan s vyhřívaným čelním sklem. Nechala si poradit a připojistila si čelní sklo na limit 20 000 Kč. Po několika týdnech si všimla drobné prasklinky v pravém dolním rohu skla. O několik dní později se z prasklinky stala prasklina přes celé čelní sklo a Petra musela na výměnu. Vzhledem k připojištění čelního skla bylo sklo vyměněno bez spoluúčasti. Kdyby připojištění Petra neměla a chtěla využít havarijního pojištění, tak bude platit spoluúčast, kterou má u havarijního pojištění – v tomto případě 5 %, min. 5 000 Kč.
Lukáš si při sjednání autopojištění nenechal poradit a šetřil na limitech povinného ručení. “Co bych musel udělat, aby škoda přesáhla 35 000 000 Kč,” říkal si tenkrát. Po 3 letech se mu ale podobná situace stala. Nevěnoval plnou pozornost řízení, když si nastavoval za jízdy navigaci. Podařilo se mu přejet do protisměru a vjel do cesty cisterně. Řidič cisterny se snažil vyhnout čelnímu střetu, což se mu sice povedlo, ale kolem přejel krajnici a cisterna se převrátila. Z havarovaného vozu, respektive z nádrže, začaly vytékat převážené pohonné hmoty do vodovodního řadu. Hasiči vzniklou škodu likvidovali několik týdnů. Škoda na vozidle, újmě na zdraví řidiče cisterny a na majetku se nakonec vyšplhala na téměř 42 000 000 Kč. Z limitu povinného ručení Lukášova pojišťovna vyplnila sjednaný limit 35 mil. Kč na náhradu škod, zbylých 7 000 000 Kč bude muset zaplatit Lukáš. Rozdíl na povinném ručení s nejnižším limitem (35 mil.), který si Lukáš sjednal, a nejvyšším (200 mil. Kč) bylo přitom asi 800 Kč ročně. Nešetřete na povinném ručení – i malá chyba může způsobit obrovskou škodu.
Paní Helena bydlí v centru Prahy. Jednou ráno přišla ke svému autu a zjistila, že má poškrábaný lak na karoserii. Stejně poškozená byla i ostatní auta v ulici. Helena ani chvíli neváhala a vše nahlásila Policii ČR, která přijela a škodu zdokumentovala. A udělala dobře. U pojišťovny měla sjednané připojištění proti vandalismu. Aby pojišťovna plnila, tak je nezbytně nutná účast a protokol Policie. Při uplatnění škody od vandala (nemusí být zjištěný) se většinou neúčtuje spoluúčast, ale pokud by Helena Policii nezavolala, musela by škodu nahlásit z havarijního pojištění a spoluúčast by zaplatila – v jejím případě byla pevných 10 000 Kč.