Romana se rozhodla uzavřít úrazové pojištění. Chodí si občas zaběhat, tak si říkala, kdyby třeba špatně došlápla, tak aby dostala nějaké odškodnění od pojišťovny. Bohužel si neuvědomila, že většina opravdových zdravotních problémů nevzniká kvůli úrazům, ale kvůli nemocem, na které se nepojistila. V průběhu léta se Romaně začaly objevovat na kůži červené skvrny, dostala horečky a byla malátná. Kouslo ji totiž infikované klíště a diagnóza byla jasná: Borelioza. Více jak půl roku strávila v pracovní neschopnosti doma. Během této doby vyčerpala veškeré rezervy, aby zvládla platit běžné výdaje. Přitom stačilo mít pojištěné závažné nemoci a pracovní neschopnost a měla by klid.
Pan Votruba byl osloven finančním poradcem, který zprostředkoval pojištění sousedům a dostal od nich na pana Votrubu doporučení. Vzhledem k tomu, že delší dobu zvažoval možnost si obdobné pojištění sjednat, tak poradce přijal a setkali se na schůzce v kavárně. Už na první schůzku poradce přinesl 3 návrhy pojištění s měsíční platbou 750 Kč, 1100 Kč a 1500 Kč. Všechny návrhy byly od stejné pojišťovny. Pan Votruba se rozhodl pro zlatou střední cestu a zvolil variantu za 1100 Kč. Po čase měl pracovní úraz a vzpomněl si, že má přece pojištění. Když se spojil s poradcem, tak zjistil, že má pojištění nastavené primárně na spoření a za svůj úraz dostane od pojišťovny pouze 1500 Kč. Od té doby je poučený, že si má dávat na podobné vykuky pozor. Před sjednáním pojištění je nezbytně nutné udělat analýzu potřeb, zjistit, jak se zákazník živí, rodinou situaci, příjmy a výdaje, koníčky a podle toho teprve vybrat vhodnou pojišťovnu, produkt a následně vypočítat návrh, který skutečně pokryje veškeré životní potřeby zákazníka a ochrání ho v případě výpadku příjmu způsobeného úrazem či nemocí.
Jana má několik let sjednanou smlouvu životního pojištění. Zařizovala si ji, když jí bylo 22 let a nastupovala do první práce. Tenkrát chtěla ušetřit a neměla moc znalostí o tom, jak finanční produkty fungují. Nechala si poradit na pobočce nejmenované pojišťovny, kde jí paní na pobočce bez hlubšího zjištění situace sjednala několik rizik a k nim pojistné částky. Jedno z rizik byla pracovní neschopnost pojištěná na 100 Kč denně. Jana se ale dostala po letech do dlouhodobé pracovní neschopnosti, ve které strávila více než 100 dní. Velmi rychle si uvědomila, že výplata dávek od státu a 100 Kč každý den na pokrytí splátky hypotéky stačit nebude. Musela tedy sáhnout do banky pro krátkodobý úvěr, aby výpadek příjmu a splácení pokryla. Po vyléčení byla jedna z priorit úprava stávající pojistné smlouvy a správné nastavení rizik. Správně nastavené životní pojištění totiž musí přesně kopírovat životní situaci zákazníka.
Pavel je řidič z povolání, proto při sjednání životního pojištění kladl důraz na situace, kdy by se mu mohlo něco stát při dopravní nehodě. Situace o pár měsíců později nastala. Naštěstí nešlo o vážnou dopravní nehodu. Pavel kvůli nepozornosti a špatným povětrnostním podmínkám dostal v nízké rychlosti smyk a naboural do betonového pilíře vedle silnice. Po prvotním šoku zjistil, že auto není vážné poškozené a je pojizdné. On sám utrpěl pouze lehká zranění – naražená ruka a noha. Proto od nehody odjel bez přivolání policie a záchranné služby. V ten moment měl ale využít kontaktní linky pojišťovny nebo zprostředkovatele a zeptat se, jestli od nehody může odjet. To ale neudělal. Když pak chtěl po pojišťovně plnění za dopravní nehodu z životního pojištění, tak přišlo zamítavé stanovisko, protože nebyla splněna podmínka přivolání policie nebo záchranné služby. Pavel je pro příště poučen, že musí znát podmínky svého pojištění nebo se na ně má zeptat.
Adam si v dobách studií sjednal životní pojištění primárně na úrazy. To by bylo ještě v pořádku. I když je potřeba myslet i na nemoci. Horší ale bylo, že časem nastoupil do práce k policii. Během služby ale špatně došlápl a poranil si kotník na pravé noze. Pojišťovna mu však plnění musela krátit, protože měl smlouvu nastavenou na povolání student. Při tomto zařazení je pojistné výrazně levnější než u rizikové skupiny, kam spadá práce pro policii. Vzhledem k tomu, že po celou dobu platil Adam nižší pojistné, tak nakonec dostal nižší odškodnění, než ve skutečnosti očekával. Pokud měníte práci, myslete i na nastavení svého životního pojištění.
Martin pracuje jako technická podpora a celý den tráví v kanceláři a u telefonu. Sjednal si životní pojištění, které parádně reflektuje jeho příjem a výdaje. Při sjednání myslel i na nemoci a hlavně na splácení hypotéky. Kdyby se mu cokoliv stalo, tak bude vše pokryté. Zapomněl ale na jednu věc. Po práci legraci. Martin totiž miluje lezení po skalách. Jednou takhle po práci s kamarádem vyrazili na menší skály ve středních čechách. Když svůj cíl zdolali a seděli na vrcholu skály, tak mu kamarád povídá, že si upravil svoje pojištění a rozšířil ho o krytí adrenalinových sportů. Martin na něj s podivem koukal a nevěřícně se ptal, jestli to pojišťovna opravdu řeší. Ještě na vrcholku skály volal do pojišťovny a prověřoval, jak by se pojišťovna chovala, kdyby se mu něco při lezení stalo. Dozvěděl se, že by mu pojišťovna plnění neposkytla, protože adrenalinové sporty nemá kryté, ale není problém je do smlouvy doplnit. Martin tedy velmi opatrně slezl dolů a druhý den šel změnu pojištění zařídit.
