Zařídit hypotéku s Frenkeem
Spočítat hypotékuJirko, můžete shrnout, jaké všechny produkty ovlivňuje nastavení základní úrokové sazby?
Skoro všechny. Úroky, ale také vklady. Toto vše podléhá rozhodnutím, které ČNB dělá.
Pan Dlouhý z Chomutova se ptá: Dobrý den, mám hypotéku, kvůli nákladům na energie ji sotva splácím. Můžu dostat půjčku? Tento dotaz rozdělíme na 2 části: Konkrétní odpověď, zda takový pán může dostat půjčku? A za druhé, zda ta úvaha jde správným směrem?
Dobrý dotaz. Podle mě nejde. Pokud jsem hodně na hraně splácení stávající půjčky, kterou mám, tak bych to neřešil tím, že si půjdu půjčit znovu. Je to poměrně radikální řešení, ale skutečně bych začal přemýšlet o tom, že tu nemovitost zkusím na trhu nabídnout, když zatím nejsem tlačený bankou k prodeji. Prodávám to z dobrovolného rozhodnutí a můžu tu cenu ještě nějakým způsobem šponovat. Zkusit prodat za dráž. Peníze, které z toho dostanu, pak použít třeba nějakou dobu na nájem a následně si pořídit znovu bydlení, až se situace třeba změní.
Možná ještě řekneme divákovi, jestli by dostal půjčku v této situaci. S jakými náklady by asi tak byla, pokud má hypotéku, náklady spojené s bydlením a sotva splácí?
Pokud se budeme bavit o půjčkách třeba na provoz, nebo na rekonstrukci atd., které banky nabízí řekněme do milionu korun, ty sazby jsou okolo 7 %. Je ale otázka, z čeho by půjčku chtěl platit, pokud má peníze tak akorát na splácení hypotéky. Vracíme se tak k původní odpovědi. Jak si chce brát další půjčku, když už teď ví, že nemá na splácení?
Napadá mě v tomto ohledu ještě situace, když někde spořím, mluvím třeba o stavebním spoření, důchodovém připojištění a podobných produktech, je to ta situace, kdy bych měl zvažovat, zda peníze všechny nevybrat?
Právě naopak – tohle je situace, kdy bych právě ty peníze, co mi zbydou, měl dát bokem jako rezervu. Může přijít ještě nějaká horší věc, např. nějaké zdravotní komplikace, kdy právě tyhle peníze budou potřeba.
Pojďme k úsporám a dalšímu dotazu. Karolína z Plzně se ptá: “Nemám naspořeno příliš moc, ale nevím, kam peníze dát, abych neprodělala. Moje banka má teď úrok 5 %, ČNB ale 7 %.” Vyplatí se tedy i spořicí účet, nebo ne?
Pokud má paní Karolína nějaké peníze pohromadě, ale je to více peněz, ne jen 10 nebo 15 000, využil bych spořicí účet, protože má velkou výhodu - peníze máte kdykoliv k dispozici. Pokud má nějaký větší obnos a je ochotna ho poskytnout na nějakou delší dobu, pak mohou být lépe úročené termínované vklady. Další cestou je přemýšlet o zhodnocení peněz jiným způsobem. Ale na krátkodobou věc, myslím si, že úrok 5,5 %, které dnes banky standardně nabízí, je poměrně zajímavý.
Vím, že to je asi těžké, ale dá se v tomto stanovit určitý objem peněz, který by měl zůstat na spořicím účtu tak, abych na ně mohla sáhnout, a kdy zvažovat, jestli to nedat na termínované účty, kde zkrátka peníze budou delší dobu, ale budou déle vydělávat?
Myslím si, že to individuální u každého případu. Já jsem to myslel tak, že pokud jí zbývá 1000 nebo 2000 korun z výplaty, tak bych řešil asi něco jiného, než to odkládat na spořicí účet. Pokud jsou to peníze, kde mám opravdu nějaký opravdu obnos, 30, 50 a více tisíc, dal bych to na spořicí účet. Třeba radím, aby spořicí účty byly využívané jako rezerva na splácení hypotéky. Třeba 6 splátek hypotéky, nebo 6x měsíční splátku hypotéky, kterou může kdykoliv použít. Pokud by se cokoliv stalo, má půl roku klid ve splácení. Na to je ten spořicí účet za mě ideální.
A tady je další dotaz, od Karla V.: “Zdravím, docházejí nám peníze, zvyšují se pořád zálohy na energie, sotvy vycházíme, mám zrušit spoření?” Spousta lidí bude v současné situaci řešit, jestli nepřehodnotit minimálně to, kolik kam posílám peněz na spoření. Za jakých podmínek. Zda můžu chvíli neplatit. Prosím proveďte nás tím.
Určitě je dobré, pokud lidé začínají přemýšlet o revizi nákladů. Já bych určitě nedoporučoval, aby měnili návyky, pokud jsou zvyklí peníze ukládat a spořit. To aby nepřestávali dělat. Spíše bych šel po nákladech, které utrácí jinde. Třeba v rámci finančních produktů např. u pojištění, kdy lidé platí povinné ručení, havarijní pojištění a různá jiná pojištění jako pojištění nemovitosti atd. Pokud si k tomu dnes sednou a v klidu si udělají porovnání na internetu, určitě najdou lepší varianty než ty, které mají v šuplíku, a mohou na tom ušetřit. Co se týká spoření, naopak si myslím, že i volné peníze by dnes do toho spoření měly ještě dále dotékat a neměly by se používat.
Nebude se dít pravý opak, když se bavíme o revizích jednotlivých pojistek? Nebude se dít to, že dostaneme radu “pojďte si předělat životní pojištění, pojďte si předělat pojistku na auto”, a nakonec na tom lidé budou biti? Respektive ptám se na to, jak poznat, že na to jdu správně?
Co se týká majetkového pojištění: auta, majetek, pojištění domácnosti a nemovitostí, tam bych si zrevidoval nebo v rámci revize pohlídal to, aby se můj majetek se pojišťoval na správnou hodnotu, kterou má, spolu s nějakým rozumným krytím. Pokud dnes mám na povinném ručení limity 150 milionů, tak kvůli dvěma stovkám ročně ušetřit a snížit si limit na 35 milionů nedává smysl.
Co se týká životního pojištění, to je super téma. Řekl bych, že to věc, kterou mají rády call-centra. Volají lidem s tím, že pod záštitou bůhvíčeho udělají revizi pojistné smlouvy, ale revize spočívá v tom, že klientovi řeknou “zrušit” a “uděláme někde jinde něco jiného”. Já bych doporučoval lidem, aby zaprvé byli rezistentní vůči call centrům, v klidu si udělali revizi nebo respektive prošli na internetu varianty, které existují, a podívali se v klidu na to, co ve své pojistné smlouvě vlastně mají teď sjednané.
Určitě bych nedělal dvě věci: Pokud dnes mají životní pojištění, ve kterém spoří peníze, respektive investiční životní pojištění, to nerušit. Tím pádem by připravili sami sebe o peníze. Pokud mají rizikovou variantu, jsou tam pojištěná větší rizika, jako je smrt apod. 100% nerušit. Změnou pojistné smlouvy přijdou o nějaké karenční doby nebo čekací doby. Opět budou čekat v nové pojišťovně po nějakou dobu, kdy se jim nesmí nic stát, aby pojišťovna plnila.
V dnešní době, pokud lidem nezbývá dostatek volných prostředků na měsíční vyžití a přišel by větší zdravotní problém, životní pojištění může být poměrně zásadní v jejich rozpočtu do budoucna.
Co by tedy mělo přijít první? Pokud se mi nedostávají peníze a vím, že něco musím zrušit. Co to bude? A nemám samozřejmě spoření.
Je to individuální. Musel bych vidět, co konkrétní člověk má sjednané, abych mu to mohl objektivně říct - že něco je zbytečné. Určitě bych nerušil rizikové pojištění, kde jsou pojištěná rizika. Pokud takovou smlouvu má, asi bych vyndal drobnější rizika, jako je odškodnění za drobné úrazy.
Spíše tedy upravovat?
Ano. Revidovat. Platit velká rizika, jako je invalidita, závažné nemoci. Pokud si dnes zlomím ruku, nebude to určitě příjemné, ale ta kompenzace, kterou za to dostanu od pojišťovny, nebude v mém cash flow moc znát. Ale peníze, které za toto riziko můžu měsíčně ušetřit, už znát budou.
Mám tady ještě poslední dotaz. Anna se ptá: “Když dám peníze na spoření a ČNB úroky sníží, neprodělám pak? Nesníží mi hned úrok i moje banka?” Toto je věc, kterou často rozebíráme také u nás ve vysílání - Jak schopné a ochotné jsou banky rychle reagovat na rozhodnutí ČNB? Jaká je tady rada?
Souhlasím s tím, banka bude rychle reagovat. Pokud půjdou úroky ze strany ČNB dolů, banka nebude dlouho čekat, aby snížila úroky na spořicích účtech. Na druhou stranu neprodělám, pokud je ten úrok plusový.
